Leden 2016

Umírající labuť

21. ledna 2016 v 23:38 | Tory |  Básničky
Hrdá jak královna
pluje si jezerem.
S bělavou korunkou
na čele promrzlém.

Připlouvá do hloubky,
voda je chladná,
princezně zakleté
hlavička padá.

Do útrob jezera,
labuť se ukryla.
Připlula na vodu,
krásná a nevinná.

K čekání na lásku
ve smrti se vrátila,
královna jezera,
co do hlubin se pohřbila.

Chtěla bych

21. ledna 2016 v 22:11 | Tory |  Básničky
Chtěla bych vidět,
tvoje rty šeptat,
sladká slova,
lživá, ale krásná.

Chtěla bych cítit,
tvůj dech smíchaný s mým,
daleko od světa,
schovaná v tvém objetí.

Chtěla bych položit,
dlaň na tvoji hruď,
Vnímat údery
a počítat puls.

Chtěla bych usínat,
v myšlenkách na tebe,
stále milovat jen
doteky od tebe.

Nespavost

21. ledna 2016 v 22:03 | Tory |  Básničky
Zírám do noci,
hvězdy už nesvítí.
Slzy bez pomoci,
na polštář padají.

Zírám do noci,
měsíc už nesvítí.
Oči zavírám,
na všechno vzpomínám.

Zírám do noci,
spánek už přichází.
Čekání do rána,
pomalu se vyplácí.

Zírám do noci,
nakonec usínám.
Brzy se probouzím,
ale nic nevnímám.

Propadám se ledem

21. ledna 2016 v 21:56 | Tory |  Básničky
Venku je zima,
vidím jen vločky.
Stojím v ledu,
pálí mi kůži.

Propadám se ledem,
není dost pevný.
Křičím a volám tě,
ta chvilka nezajímá tě.

Všude je ticho,
jen studený mráz.
Propadla jsem do hlubin,
čeká mě jen zášť.

Nemám zde lano,
led propadá se dál.
Začínám se topit
a vidím tvou tvář.

Slyším tvůj hlas,
šeptá mé jméno.
Ještě nechci pryč,
prosím nenechávej mě jít!

Však je konec,
už nemůžu dál.
Propadla jsem do hlubin,
tak sis to přál.